Podle Světové zdravotnické organizace okusí každý čtvrtý člověk alespoň jednou za život nějakou formu psychických problémů. Může se jednat o individuální epizody, ale i dlouhodobější potíže.
Při narušeném mentálním zdraví však může být obtížné udržovat i zdravé vztahy s přáteli, rodinou či partnerem. V některých případech je jen komplikací navíc, pokud svému okolí musíte vysvětlovat, čím procházíte a že ne každý problém je otázkou rozhodnutí či změny postoje.
Výzkumy však ukazují, že dobrá společnost a prosperující vztahy mají na mentální zdraví pozitivní dopad a stojí za to je pěstovat.
Méně smutku, osamělosti a nízkého sebevědomí
Podstatný není jen počet přátel, které máte a ani to, zda jste ve vážném vztahu nebo ne. Důležitým aspektem, který hraje roli, je kvalita blízkých vztahů, přičemž ty konfliktní nebo toxické mohou způsobit větší škodu než kdyby byl člověk sám.
Vztahy s jinými lidmi patří k nejdůležitějším aspektům našich životů. Britská Mental Health Foundation uvádí, že lidé se sociálně bohatšími vztahy s rodinou, přáteli a komunitou, jsou šťastnější, psychicky zdravější, žijí déle a mentální problémy se jich týkají v mnohem menší míře než lidi, kteří takové vztahy nemají.
Doktor Steve Iley z britské společnosti Bupa, která se věnuje poskytování zdravotní péče, vysvětlil pro deník Metro důležitost udržování kvalitních společenských kruhů.
„Výzkumy ukázaly, že dobré sociální kruhy mohou pomoci snížit pravděpodobnost výskytu takových pocitů, jako jsou smutek, osamělost nebo nízké sebevědomí,“ říká.
Dodává však, že ačkoli to druzí lidé mohou myslet dobře, někdy se snaží podělit o nevhodné či nepřesné rady založené na jejich vnímání problému a nikoli na medicínských důkazech. Lidé, kteří trpí depresí či úzkostí, by právě v takových případech měli být obezřetní.
Na druhé straně však prokazatelně platí, že když je člověk osamělý, při depresi a úzkosti se může osamělost projevit i jako skutečná fyzická bolest.
Jak vysvětlíte svůj stav jiným lidem?
Popisovat mentální nepohodu a jmenovat příznaky může být pro lidi trpící psychickými problémy frustrující.
Vhodné je najít hranici mezi tím, co vám způsobí ještě horší pocity a tím, abyste druhou stranu neurazili, že vám nerozumí.
Odborníci doporučují otevřenost a vysvětlení, že to, jak reagujete, není osobní, ale jedná se o aktuální stav mysli. Čím častěji člověk takové konverzace se svým okolím otevře, tím jednoduššími se stanou.
Druhá strana by zároveň měla být pozorná, poslouchat, podporovat a pamatovat na to, že v takových situacích nejsou obviňování na místě.
Přátelství ovlivňují i tělo, nejen mysl
Člověk v životě potřebuje okruh různorodých lidí, kteří mu dokážou podat pomocnou ruku a pozvednout ho, když to potřebuje.
Zároveň se také ukazuje, že v okruhu dobrých přátel se snáze vyhýbá nezdravým návykům v rámci životního stylu, jako je například nadměrné pití alkoholu.
Mayo Clinic vysvětluje, že přátelství obohacují nejen naše životy a zlepšují náš mentální stav, ale navíc mají dopad také na ten fyzický.
Dokazuje to například studie z časopisu Proceedings of Natural Academy of Science of America, která poukázala na konkrétní spojitost mezi fyzickým stavem a sociálními interakcemi.
Šlo o takové ukazatele jako hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP), který se v těle objevuje při zánětlivé reakci, hodnoty krevního tlaku, BMI nebo obvod pasu.
Z výzkumu vyplynulo, že vyšší míra společenské integrace se spojovala s nižším rizikem poruch organismu v dřívějším i pozdějším věku.
Naopak chybějící sociální propojení měla souvislost se značně zvýšeným rizikem v některých stádiích života.
Společenská izolace například zvyšovala riziko vzniku zánětů a také souvisela s nižší mírou fyzické aktivity u adolescentů, ve starším věku byli zase sociálně izolováni lidé více ohroženi zvýšeným tlakem.
