Snížením tvorby estrogenů během menopauzy se mimo jiné ženám zhoršuje činnost srdečně-cévního systému a hrozí jim infarkt. Prevenci by proto měly věnovat více pozornosti. Po menopauze na ně čeká ještě třetina života.
Menopauza je období, kdy skončila tvorba ženských hormonů estrogenů, což má pro organismus ženy několik zásadních důsledků. Jejich nedostatek zasahuje srdečně-cévní systém a zhoršuje kvalitu kostí, což v období postmenopauzy způsobuje častější výskyt infarktu myokardu a osteoporotických zlomenin, zejména život ohrožujících vážných poškození krčku stehenní kosti při úrazu.
Zhoršují se navíc chronické zdravotní potíže, kterými žena dříve trpěla, ať už obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka, a zvyšuje se i riziko rozvoje Alzheimerovy choroby a stařecké slepoty.
Bez estrogenů žijí desetiletí
Věk, ve kterém tyto radikální změny postupným vyhasínáním funkce vaječníků nastanou, je individuální, ale v průměru začínají po 45. roce. Urychluje je však chirurgické odstranění dělohy a vaječníků, onkologické onemocnění nebo stres.
Zatímco začátkem minulého století byla průměrná délka života ženy necelých 50 let, dnes je až 77 let. „To znamená, že průměrná žena na Slovensku přežije v estrogenovém deficitu asi třetinu svého života,“ říká Radmila Sládičeková z gynekologické ambulance Radma-Gyn v Bratislavě.
Rezignovat na dobrou kondici a vyplnit tuto fázi života zejména návštěvami zdravotnických zařízení určitě není dobrá alternativa. „Navíc má tento problém i celospolečenské pozadí,“ upozorňuje gynekoložka. „Jde většinou o ženy, které ještě pracují, často na důležitých pozicích, zajišťují chod domácnosti, jsou oporou pro partnery, starají se nejednou o vnoučata a mnohé se angažují ve třetím sektoru, v práci v humanitárních organizacích.“
I ženám hrozí náhlé příhody
Náhlé příhody srdečně-cévního systému se spojovaly chybně zejména s mužskou částí populace. „V posledních desetiletích zaznamenáváme infarkt častěji u žen. Přestože v Evropě má již klesající tendenci – i díky lepší zdravotní péči o tyto věkové kategorie, kvalitnějším lékům a vědomostem pacientek o rizicích období menopauzy – u nás počet případů rok od roku stoupá,“ tvrdí Eva Gonsalvesová, primářka oddělení pro selhávání a transplantaci srdce Národního ústavu srdečně-cévních chorob v Bratislavě. Období menopauzy nevnímá většina žen jako riziko pro rozvoj srdečně-cévních chorob a už vůbec si ho nespojuje s infarktem.
V Evropě 55 procent úmrtí žen souvisí s náhlou srdeční nebo mozkovou příhodou, což představuje 4 miliony případů. „U nás umírá v souvislosti se srdečně-cévními problémy až 63 procent žen. Jen pro srovnání, onkologická onemocnění představují 19 procent všech úmrtí ženské populace,“ říká Gonsalvesová.
Problémem je i diagnostika. \“U mužů mají atériosklerotické léze neboli degenerativní onemocnění cév podobu ložisek, u žen se vyskytují v rozptýlené podobě, což se obtížněji diagnostikuje, takže ženy i méně často užívají léky,\“ řekla primářka. „I proto umírají dvakrát častěji než muži na srdeční či mozkovou příhodu zejména v prvních týdnech po jejím překonání.“
Pomůže hormonální léčba na míru
Úbytek estrogenů, který má pro ženský organismus přímo osudové důsledky, pomáhá nahradit i hormonální substituční léčbu.
„Zásadou je ušít tu správnou léčbu na míru konkrétní ženy. Kombinovaná je vhodná pro ženy s dělohou, estrogenní pro pacientky po jejím chirurgickém odstranění a lokální pro vyřešení urogenitálních obtíží.
Úbytek estrogenů zapříčiňuje:
noční pocení, návaly horka, bušení srdce, vyčerpanost, deprese, nervozitu, růst hmotnosti, nespavost, potíže s koncentrací,
poškození sliznice pochvy (sexuální problémy), močové trubky i měchýře (urologické potíže), oka, ústní dutiny a trávicího traktu,
degenerativní onemocnění cév a srdečně-cévní onemocnění,
vysoký krevní tlak,
vyšší riziko infarktu myokardu a mozkové příhody,
řídnutí kostní hmoty a zvýšené riziko zlomenin.
Ženy po čtyřicítce by měly:
jíst vyváženou a pestrou stravu,
snížit celkový energetický příjem,
denní stravu rozdělit na více menších dávek,
méně solit,
pít dostatek minerální vody bez bublinek,
vyhýbat se konzumaci alkoholu,
přestat kouřit,
věnovat se pohybovým aktivitám.
